Společenství vlastníků jednotek

Nacházíte se na: úvodní » Vše o společenství vlastníků jednotek

Co je to společenství vlastníků jednotek? 

Společenstvím vlastníků jednotek zákon rozumí právnickou osobu, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu a je zapsána do obchodního rejstříku.

Vznik společenství vlastníků bytů, domů (jednotek). 

Společenství je právnickou osobou zvláštního typu, která vzniká přímo ze zákona (viz. ustanovení § 18 občanského zákoníku), v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků.

Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky, spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.

Předmětem činnosti společenství

jsou podle zákona veškeré věci spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadně výkon činnosti související s provozováním technického zařízení v domě.

Konkrétní vymezení tohoto pojmu najdeme v nařízení vlády č. 322/2000, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek, kde je předmět činnosti společenství vlastníků definován nepoměrně konkrétněji.

Orgány společenství vlastníků jednotek 

Každé společenství musí mít minimálně dva orgány:

• shromáždění vlastníků (dále jen "shromáždění")
  
• výbor společenství (dále jen "výbor")

Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. Zákonná lhůta pro první schůzi shromáždění je 60 dnů po vzniku společenství a svolává ji původní vlastník budovy, což je u nás ponejvíce to které město, či družstvo.

Schůze shromáždění a její cíle 

Na první schůzi shromáždění, kromě již zmiňovaného schvalování stanov, volí orgány společenství, tj. vždy výbor a eventuelně další orgány podle stanov společenství, tedy např. kontrolní komisi. O průběhu schůze musí být pořízen notářský zápis.

Shromáždění se musí konat alespoň jednou ročně a schází se z podnětu výboru nebo vlastníka či vlastníků jednotek, kteří mají minimálně čtvrtinu hlasů.

Aby bylo shromáždění vůbec schopné se usnášet, je třeba, aby byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů a zákon zná celkem čtyři způsoby hlasování shromáždění:

1. k přijetí usnesení o změně obsahu prohlášení vlastníka budovy, o schválení nebo změně stanov, o uzavření zástavní smlouvy o zástavním právu k jednotkám je zapotřebí souhlasu tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů
2. k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkající se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek
3. ke zvolení člena výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech vlastníků
4. v ostatních případech je k přijetí usnesení zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů

Výbor společenství vlatníků 

Výkonným orgánem společenství je výbor, který musí mít vždy alespoň tři členy.

Výbor či pověřený vlastník má rovněž důležitou funkci statutárního orgánu společenství. Za výbor jedná navenek předseda, kterého výbor volí z řad svých členů.

Písemný právní úkon musí být vždy podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Je-li statutárním orgánem pověřený vlastník, stačí pochopitelně k písemnému právnímu úkonu podpis jeho samotného. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka činí 2 roky, zákon nezakazuje, je to logické, být opětovně zvolen do výboru.